Re: Kachlová krbová kamna : diskuze

Dobrý den,
je potřeba rozlišovat kachlová kamna klasická – s šamotovými tahy a ohništěm a kachlová kamna, kde je jako ohniště použita ocelová, případně litinová vložka.
Klasická kachlová kamna s ohništěm vytvořeným masivním šamotem mají dlouhý náběh – trvá i několik hodin, než se nahřejí a začnou vydávat teplo.

U kachlových kamen vyráběných " průmyslově" , kde je jako ohniště použitá například krbová vložka a kachle tvoří vnější plášť je náběh tepla rychlejší – cca do 20–30 minut už kamna hřejí.

Pravda je ta, že u kamen s kachlovým obkladem je potřeba dbát na pomalejší náběh teplot, než u kamen bez obkladu. Hrozí riziko prasknutí kachle vlivem teplotní roztažnosti. A určitě vybírat takový model, kde kachle nejsou uchyceny v rámu ( = aby měly možnost pracovat – dilatovat).
Nákupu takovýchto krbových kachlových kamen bych se nebránil , ale pohlídal bych si ten náběh teplot.
V případě dalších dotazů, napište.

Petr vávra
krbova-kamna.com

Dobrý den,
upřesňuji, že se mi jedná o krbová kamna s kachlovým obkladem, konkrétně řeším ABX Bavaria L. A jde mi o to, že se obávám, že pokud budou kamna studená a já v nich zatopím, bude to velký teplotní šok a kachle by mohly prasknout. V chalupě může být v zimě jen o něco málo vyšší teplota než venku. Na druhou stranu i litinová vložka se určitě neroztopí hned a kachle bude postupně zahřívat???? Variantou je pro mne Pori 4671–7, tam je obklad pískovec, nevím jak může reagovat ten.
Děkuji za konzultaci.

Dovolím si ještě pár poznámek:
Teplota kamen při roztápění se zvyšuje vždy postupně, nějakou dobu vždy trvá než se vnitřní litinový, šamotový povrch topeniště (zevnitř) „zahřeje“ na provozní teplotu a také chvíli trvá než se „kondukcí“ teplo přenese na vnější povrch kamen kde jsou kachle, plech, nebo litinový povrch (dle typu kamen) nebezpečí „velmi rychlého náběhu“ hrozí u kamen se stáložárným šachtovým ohništěm kde jsou dvoje dvířka a kdy obsluha neuzavře po zapálení spodní dvířka „vliv chybné obsluhy“.
CHceme-li náběh teploty kamen ze začátku ještě „omezit“ pak je dobré zatápět „obráceně“ tzn. na rošt vedle sebe vyskládáte dřevěné brikety, nebo větší polínka na to menší a ještě menší a hraničku zapálíte shora, kamna se rozhoří pomalu klidně a velice pozvolně výhodou tohoto zátopu jsou minimální téměř nulové emise kouř, smrad apod.
Keramický obklad, kachle jsou teplotně velmi odolný materiál, praskání hrozí většinou jen v případě „prudkých změn“ které dle mně při rozumném normálním zátopu nedosáhnete dalším rizikem praskání kachlů je již výše zmíněná „nemožnost dilatace kachlí“, tomu se u zděných kachláků bránilo vlivem „omezeného spínání kachlí kamnářským drátem“ v zadní části kamen kdy tato „záda“ se v případě většího teplotního namáhání „rozestoupila“ a posléze zase „stáhla“ , přičemž přední strana zůstala vždy „nezměněna“.
U kachlových kamen kde se kachle vkládají do rámu se tyto nezajišťují „natvrdo“ nýbrž jsou jakoby mírně „volné“ čímž se rovněž zajistí možnost dilatace. U dnešních kamen s kachl. obkladem se také využívá principu „nespojitosti“ kachlových ploch čili kachle tvoří boky výrazný předěl dvířka, zadní stěna bývá též bez kachlí (dle typu)
Prasknou-li kachle vlivem nemožnosti „dilatovat“ je to dle mne „vždy chybou výrobce nebo kamnáře, kamna jsou zkrátka zhotovena "chybně“ ať se to týká jakéhokoliv provedení kachlových kamen, vyjímkou je pouze vada materiálu kachlí (nesourodost materiálu, špatný materiál a způsob zpracování atd.)
V případě užití kamen ve Vašich podmínkách bych ještě zvážil výše zmíněná kamna se stáložárným ohništěm vysočanka, nebo s hlubším ohništěm jež by mělo být u kamen ABX latvia, jež umožňuje užití i stáložárných paliv, čímž se dosáhne delší výhřevnosti bez nutnosti „častého přikládání“ a kamna tak lépe vytopí trvale nevytápěný objekt, ale to už je na osobním zvážení individuálních potřeb každého uživatele.